Author Archives: nut

Super Mario Run — recenze

Držet v ruce iPad a vidět na jeho displeji červenou obrazovku s nápisem Nintendo, je hodně zvláštní pocit. Na jednu stranu mám radost, že jde BigN s dobou, na druhou si uvědomuji, že končí jedna epocha v historii této firmy. Tlak na vydávání nových her pro mobily a tablety už bude prostě mnohem větší a hůře se mu bude odolávat.

To ovšem nic nemění na tom, že minulý týden vyšla nová hra s fousatým instalatérem a já jsem si ji jako velký fanoušek nemohl nechat ujít. Nemá cenu představovat příběh ani jeho hlavní hrdiny, tak jako posledních více jak dvacet let jde stále o to samé – Bowser unese princeznu a Mario ji musí zachránit (jasně, byly i výjimky).

Hra vypadá, zvučí a hraje se téměř stejně jako jakýkoliv jiný 2D Mario, až na jeden důležitý detail, tedy automatický pohyb vpřed. Zpočátku jsem s tím měl velký problém, hrozně mě štvalo, že se nemohu vracet pro jednou ztracené hvězdy. Pak jsem si ale vzpomněl na jakoukoliv jinou „klasickou“ 2D skákačku na mobilu. Jistě mi dáte za pravdu, že používat jednu ruku pro pohyb a druhou pro skoky prostě není na dotykové obrazovce zábavné. Prsty vám vadí ve výhledu a chybí přesnost na kterou jste zvyklí z fyzických ovladačů.

Naštěstí nintendí zkušenost s Mariem je tak dlouhá, že i takto zjednodušená hratelnost zkrátka skvěle baví. Super Mario Run vás nutí přesně časovat výskoky, pro sbírání hvězd musíte být velmi precizní i několikrát za sebou. Nechybí políčka, která vás vrátí zpět, trampolíny, houbičky a zlaté hvězdy krátkodobé nesmrtelnosti. Navíc se často se nepohybujete jen zleva doprava, ale i odspodu nahoru či obráceně. Zkrátka má Super Mario Run ke svým plně konzolovým protějškům nakonec mnohem blíže, než se na první pohled zdá. Svým zaměřením na sbírání mincí bych ho přirovnal k druhému dílu New Super Mario Bros. na 3DS.

Hlavním herním módem je Tour, který obsahuje šest světů po čtyřech úrovních. Mrzí mě, že jednotlivé světy nejsou tématicky rozdělené jako obvykle. Místo toho jde vždy jen o sbírku náhodných úrovní. V první začnete v klasickém prosluněném Mushroom Kingdom, pokračujete v podzemí a následuje level z oblak. Jindy se podíváte nejdříve do pouště, pak do strašidelného domu a nakonec do továrny se šrouby a ozubenými koly. Čtvrtou úrovní je pak vždy Bowserův hrad s lávou nebo létající loď s kanóny.

Mnoho hráčů brečí nad pouhými čtyřiadvaceti úrovněmi. Ano, mohlo jich být více a právě zde se láme chleba nad tím, jak budete vnímat Maria vy. Jestli vám stačí projít všechny úrovně jednou, budete mít opravdu za maximálně dvě hodinky hotovo a 10 EUR je v tom případě prostě moc vysoká cena. Ale jestli hrajete Maria, tak že se snažíte vysbírat všechny hvězdy, bude vám to trvat určité více než deset hodin. A v takovém případě je podle mého názoru tahle cena obhajitelná.

Sám jsem všechny úrovně v Super Mario Run prošel po jednom dnu, ale všech pět základních růžových hvězd ve všech úrovních jsem vysbíral až za dny tři. A to mě čekají ještě série fialových a hnědých hvězd. Osobně tedy utracených peněz nelituji, zvlášť když se v hraní střídám se svým synem.

Druhým módem je Rally, v němž se utkáváte ve variacích na jednotlivé úrovně s ostatními hráči. Principem je sesbírat více mincí než váš protivník, jehož záznam se vám při spuštění úrovně stáhne do telefonu a vy ho na obrazovce vidíte jako ducha. Každá hra spotřebuje jeden „lístek“. Ten získáte za plnění různých výzev, jako projití úrovní s maximálním počtem hvězd. Osobně jsem si Rally moc neoblíbil, i když skrze ní získáváte Toady různých barev, kteří vám odemykají položky v obchodě. V něm si nakupujete domy, houby a stromy pro svou hlavní obrazovku. Nic pro mě, ale možná někoho baví si stavit zbytečnou vesničku. Tedy, v některých domech lze získat peníze a lístky umožňující hrát Rally, ale to je jen taková maličkost.

Kromě Maria je k dispozici ještě pár dalších postav, které se neliší jen vzhledem, ale i vlastnostmi. Jejich odemykáním jsem se zatím systematičtěji nezabýval. Mimochodem k této problematice vyšel tady na Ninty.cz samostatný článek. Grafika i hudba jsou dle mého názoru odpovídající možnostem mobilní platformy. Vizuálně je hra podobná sérii New Super Mario Bros. Hudba je sice klasická, ale chyběla mi její, v sérii obvyklá, majestátnost. Přeci jen iPhone ze svých chrastítek hraje hůře než telka. A i se sluchátky mi melodie přišly podivně mdlé. Ještě bych chtěl zmínit nutnost být stále online. Na Wi-Fi mi to nevadilo vůbec, na LTE také ne, jen na EDGE se občas Super Mario Run nechtěl spustit. Jde o otravnou nutnost, ale žádný velký problém nepředstavuje.

Super Mario Run je podle mého názoru skvělá skákačka, parádně přizpůsobená dotykovému displeji. Problém je v tom, jestli jste zvyklí za hry neplatit nic, pak vám přijde 10 EUR jako závratná suma. Nebo jste dosud za Maria platili 60 EUR a tohle malé dobrodružství vám přijde extrémně levné. Já patřím do druhé kategorie a mohu Super Mario Run jenom doporučit.

Štítky: ,