Recenze

Naše vlastní recenze her.

Fire Emblem: The Sacred Stones GBA — recenze

Milé děti, jelikož se pomalu a snad i jistě blíží vydání Fire Emblemu: Awakening pro 3DS v Evropě, možná by nebylo špatné si zrekapitulovat některý díl z let minulých. Náhodou jsem se nedávno dostal, přes velmi nadšené doporučení, k dílu na GameBoy Advance. Ambasador software nemaje, rozhodl jsem se pořídit si originální hardware a na něm Fire Emblem: Sacret Stones vyzkoušet.

Pokračování článku 

Štítky: ,

Culdcept DS — recenze

Karetních her nalezneme všude bezpočtu, na mobilních herních zařízeních se nám počet povážlivě snižuje, ale i tak se občas objeví pěkný kousek a tak po YuGiOh! tu máme dalšího vyzývatele populárních Magic the Gathering, tentokrát s příchutí úspěšné stolní hry Monopoly, u nás známé spíš jako Sázky a dostihy. Jak tenhle mix může fungovat? No, v západních zemích to pravdu žádná sláva není, verze pro PS2 byla v Americe přijata velmi chladně a proto na Nintendo DS už se nikdo nesnažil o lokalizaci do některého z germánských či románských jazyků. No dobře, kdyby se nesnažil vůbec nikdo, tak by tahle recenze nikdy nevznikla, naštěstí se našla banda nadšenců, kteří vzali osud do svých rukou a udělali vlastní, amatérský překlad 98% všech textů ve hře, takže si sice zahrajeme jen z flash karty, ale zato v jazyce nám většinou srozumitelném, a to anglickém. Tak a teď zpátky ke hře: V úvodním menu na nás vykoukne neurékom možností pro jednoho i více hráčů. Od klasického story módu přes arcade mód po možnost hraní s lokálním multiplayerem a případně hry přes internet. Jelikož neznám nikoho z blízkého okolí, kdo by toto hrál, věnoval jsem se pouze story módu. Po jeho zvolení se rychle vrhnete do akční vřavy, jezdíte po mapě, usazujete potvory a najednou zjistíte, že jste prohráli.

Pokračování článku 

Štítky:

Rayman Origins (Wii) — naše recenze

Další platformovka ve stylu Maria?

Rayman je kvalitní hra, která se jako spousta dalších snaží navázat na nejslavnější platformovku (plošinovinku) všech dob Mario. Je mezi nimi však plno základních rozdílů, které dělají tuto hru velmi zábavnou. Čeho si všimnete už v prvním videu po zapnutí hry je její humor. Má zvláštní typ humoru, který je originální a přispívá k celkovému dojmu ze hry. Dokonce i v samotné hře je plno vtipů, které vám vykouzlí aspoň ten úsměv na tváři.

A co příběh?

Začíná to tím, že všichni spí na stromě a jak všichni chrápou a duní, tak to naštve domorodkyni v podzemí a začne házet nahoru vše co má po ruce a když to už na ní bylo moc, tak tam skočila a všechny zavřela do klecí. Na začátku tu klec rozbijete a tím se vám zpřístupní celé okolí a můžete rovnou jít do světa. Hned v prvním světě se dostanete do situace, kdy musíte zachránit vílu ze spárů zvláštního tvora. Zachráníte ji tím, že na toho tvora skočíte. Potom na začátku každého světa musíte zachraňovat jinou vílu a to podle toho jaký svět to je (vodní svět = vodní víla, atd). Po zachránění víly se vám otevře nová schopnost. Hned při zachránění první víly dostanete možnost útoku. Na konci každého levelu musíte rozbít zamčenou bednu, ve které jsou malé zvláštní potvůrky. Po cestě sbíráte takové malé žluté potvůrky.
Pokračování článku 

Štítky: ,

MarioKart 7 – naše recenze

Tradice, která je zde dlouho

MarioKart svým sedmým dílem pomohl Nintendu 3DS v předvánočních prodejích. MarioKart začínal již  na konzoli SNES a na konzoli Wii a i na 3DS je to častý titul pro hraní multiplayeru.

Snaha o inovace

Každá hra má snahu o inovace, ale u závodních her se to dělá trochu hůř. MarioKart je však arkáda a tam můžete přinést spoustu věcí. U Nintenda se snažili, aby bylo závodění živější a různorodější. Můžu říct už předem, že mě závodění baví v MarioKart víc než v ModNation Racers na PS3.

Pokračování článku 

Štítky: ,

The Legend of Zelda: Ocarina of Time 3D – naše recenze

Legenda se vrací i po několika letech

Ocarina of Time je díl série The Legend of Zelda, což by měl tady snad každý vědět. Když hra vyšla před 13-ti lety stala se jednou z nejlepších her na konzoli Nintendo 64. Byla to první hra ze série ve 3D grafice. Dodnes je považována za jednu z nejlepších her historie, a proto se ji Nintendo rozhodlo reinkarnovat na svůj nový handheld 3DS a zvláště, když byly oslavy 25-ti let téhle unikátní série.

Unesli princeznu Zeldu !!! …zase

Příběh je v této sérii o tom samém. Unesli princeznu Zeldu a náš hrdina Link ji musí zachránit. Ano, je to to samý jako v každé hře série The Legend of Zelda. Úvod a konec nejspíše všichni znáte, ale cesta je jiná u každé hry série. Kdybych to řekl krátce, tak jste vybraní velkým stromem jako zachránce světa, již jako malý, přidělí vám vaši světlušku (Navi), která částečně funguje ve hře jako vysvětlivka nebo nápověda např. Tyto dveře jsou zamklé. jako malý link poznáte Zeldu a postavy, které později budete osvobozovat. Zelda je však unesena Ganondorfem, ale předtím vám daruje Ocarinu času, vy jdete získat Master Sword  a přenesete se  o 7 let dopředu. Link se stane dospělejším a vyráží za záchranou Zeldy, ale královské město je zpustošené. Vaším úkolem je získat 6 medailonu 6 Ságů, abyste se dostali do hradu Ganondorfa a princeznu osvobodily. To by byl krátce příběh. Je to však dlouhá cesta a mě trvala 40 hodin a stále se mi nechce uvěřit, že to skončilo.
Pokračování článku 

GO Series: Undead Storm – Mini recenze


GO Series jsou levné hry, kde nejdraší hra stojí tušim 500 bodů ( 4.50 liber ) a tahle stojí 200 bodů ( 1.80 liber ) navíc patří k těm nejlepším co vyšla. Vlastně se jedná o Hord mód, který je teď ve všech hrách hodně populární díky Gears of War, který tuto módu odstartoval.

Hra se hraje z ptačího pohledu. Na výběr jsou 3 mapy, nemocnice, továrna a křižovatka. Mapy jsou relativně velké, každá má své plusy i mínusy např. v nemocnici je hodně slepých uliček, ale je tam hodně výbušných lahví s plynem.  Na výběr máte ze čtyř postav. Můžete hrát za Maxe, Mastera, Jennu nebo Darrena. Žádná postava nemá žádné schopnosti je to pouze o tom kdo se vám líbí víc. Příběh prakticky neexistuje a jediné o co jde je přežít vlny zombí. A řeknu vám, je to skvělé 🙂 Grafika asi bude některým lidem vadit, všechno je hranaté jako za starých dob, nevím jestli to byl záměr a hrá má vypadat retro. Ale mě to celkem ke hře sedí. Zbraní je hodně, od koltu ke granátům až po plamenomet a brokovnici. Nepřátelé jsou klasičtí zombíci, kteří se pomalu belhají k vám, zombí psíci nebo tlouštík, který po smrti exploduje a samozřejmě na konci boss. Vln je vždy 5 na všech obtížnostech ( na normal 5 vln zabere cca. 15 min), s vyšší obtížností se zvyšuje rychlost, výdrž a počet zombí kteří po vás jdou. Hru můžete hrát s kamarády, celkově můžou být čtyři. Každý ale musí mít zakoupenou hru a hra bohužel nepodpourje online ( za cenu cca. 60kč,- to asi nikdo chtít nemůže), když nemáte s kým hrát ostatní postavy ve hře převezme počítač. Ovládání chce trochu času než si zvyknete, ke střelbě z pistole/koltu používáte (A), ke střelbě z brokovnice/samopalu (B) a k použití granátů/min (Y).  K otáčení postavy se používá [L] a [R] a to chce čas než si člověk zvykne, k chůzi klasicky D-pad nebo Circle-pad. Za tuhle cenu, pokud máte rádi akční hry, tak není důvod proč hru nestáhnout.

PS: Tohle je snad jediná hra, u které doufám v pokračování pro Eshop, kde bude více map a online podpora.

 

Štítky:

Ace Combat: Assault Horizon Legacy – recenze (ninty.cz)

Rytíři nebes ….

Ve hře hrajete za pilota jménem Phoenix. Jste nováček a jste členem letky Scarface. Rebelové útočí na různé cíle a vy je musíte zastavit a časem přejít do útoku. Během hry budete plnit rúzné mise. Od zničení nepřátelských letadel nebo pozemních cílů až po eskortování důležitcýh osob nebo bránění města. Mise jsou různorodé, i když vždy jde vlastně jen o to zničit všechny nepřátelské cíle. Misí je celkem 23, ale v průběhu hry občas dostanete na výběr ze dvou misí, kdy se po vybrání jednné druhá uzamkne. Většinou trvají okolo 15 minut, později jsou i delší. Mise můžete plnit sám nebo si na pomoc vzít dalšího pilota, kteří slouží většinou jen na odlákávání nepřátel. Plněním misí si také odemykáte nová letadla a součástky, jako třeba motor, křídla nebo maskování letadla. A věřte že ve hře je toho k odemknutí hromada, hlavně letadel, od letadla Mig 21 po Grippeny nebo i veterána z Druhé světové války 🙂 Za každou splněnou misi dostanete hdonocení (S, A, B….) a podle toho a i podle počtu zneškodněných nepřátel dostanete peníze, díky kterým si budete moci koupit odemčené věci nebo zaplatit spolubojovníka.

Hra má dva druhy ovládání. Jedno které je pro nové hráče serie a podobá se ovládání v Ace Combat: Assault Horizon pro Xbox360 a PS3 a další pro veterány serie. D-padem ovládáte letadlo, A vystřelíte rakety a B slouží pro kulomety. Ovládání funguje skvěle. Speciální funkci má tlačítko Y. Když ho zmačknete ve správnou chvilku, tak se pomocí něj dostanete krásným manévrem za nepřítele (tohle má hra převzaté z AC:AH kde se to objevuje tuším poprvé) a můžete ho efektivně sestřelit. Má i svou obranou funkci, pokud jsou na vás vypáleny rakety, na obrazovce se vám to ukáže a ukáží se vám i tři žluté špiky pokud zmačknete Y a zárověn tím směrem uhnete D-padem speciálním manévrem se raketám vyhnete. Mise jsou ze začátku jednoduché a seznamují vás s ovládáním a nepřátelé nepředstavují vážnější hrozbu. Obtížnost krásně stoupá a nejsou tam žádné veliké skoky. Samozřejmě časem v misích pěkně přituhne a to hlavně pokud narazíte na nějákou z nepřátelských elitních letek. Tam se zapotíte. Budete hodně často uhýbat raketám a za každého sestřeleného člena letky bude rádi a když se vám podaří sestřelit velitele letky, který toho vydží hodně a sestřelit ho není nelehčí, budete jásat.

Výbava…

Ve hře je kromě příběhového módu i Survival, Free mision nebo Challange mód. Free mision vám dovolí si zahrát jakoukoli splněnou misi znovu a třeba vylepšit hodnocení. Challange vám jak název napovídá dá splnit určitý úkol. V Survival módu jde zas o přežití. Mise do ostatních módu se odemykají tím že hrajete příbehovou linku.

Dále je ve hře i Data Overview, kde si můžete kouknout na medaile, přečíst si informace o postavách s nimiž jste se setkaly. A hlavně se zde můžete kouknout na odemčená letadla krásně v detailu.

Co nejvíce na hře zamrzí je absence jakéhokoli multiplayeru. Jelikož si ve hře můžete najmout počítečem řízeného pomocníka, tak by se dalo čekat že by ho šlo nahradit jiným hráčem. Tohle by stačilo a hra by byla dokonalá, neni potřeba kompetitivní mutliplayer, ale sem se prostě více hodí Co-op a myslím si že zde měl být, ať už online nebo lokální. To je vlastně jediné mínus hry.

Grafika hry je skvělá. Hlavně letadla, což se dalo čekat. Letadla jsou opravdu krásná a vypadají jako jejich skutečné předlohy. Prostředí nemá takový detail jako letadla a zem tvoří (tipuji) satelitní snímky, ale i tak vypadá moc hezky když jsou tam třeba mrakodrapy, hory atd. Zvláště hory, které získají kouzlo teprve se zapnutým 3D. Jak ho zapnete, už ho nevypnete. Tahle hra s 3D získává nový rozměr.

Hudba hry je úžasná a různorodá. Je tam klidná hudba, když se dostanete do soubojů skočí vám tam rocková hudba. Nejlepší však je když potkáte některou z elitních letek. Každá má totiž svoji hudbu, třeba hip-hop (nebo rap neznám rozdíl) nebo pěkně nadupaný rock. Střelba z kulometů zní realisticky a zvukouvé efekty všeobecně jsou velmi povedené.

Závěr

Nikdy bych nečekal že to řeknu, ale Ace Combat: Assault Horizon Legacy je jedna z nejlepších her na 3DS a co se akčních týče tak je nejlepší. Grafika je skvělá, úžasný 3D efekt  a intezivnost akce také na jedničku. Znovu hratelnost je vysoká díky rozcestí v příběhových misích a spoustě věcí k odemknutí. Jednidé co hře ubírá na kráse je chybějicí multiplayer.

9/10

 

Štítky:

Recenze Super Mario 3D Land (ninty.cz)

Italský instalatér konečně zavítal na Nintendo 3DS. Jak to dopadlo ?

Příběh je nezměněn. Ale kdo by ho měnil. Takže na začátku se dozvíte že Bowser opět unesl princeznu Peach, tady se to dozvíte tak že vám příjde pohlednice s obrázkem unesené princezny. Tak se tedy vydáváte na cestu porazit Bowsera a zachránit princeznu. Po každém dokončeném světě vám přijde další pohlednice (když ji dostanete zatřeste s 3DSkem), které si později můžete uložit na SD kartu.

Grafika hry je úžasná a nic lepšího zatím na 3DSku nenajdete. Krásně barevný svět, zajímavé světy a všude samé tanooki ocásky. Řekl bych že grafika nemá moc daleko ke kvalitě Super Mario Galaxy. 3D efekt dává levelům moc hezkou hloubku díky které budou některé levely lehčí, protože líp odhadnete kde se nachází platforma na kterou musíte skočit. Hudba je, jako ve všech Mário hrách suprová a dokresluje atmosféru.

Ve hře je celkem 8 světů (dalších 8 se otevře po dohrání hlavního příběhu, jsou težší a nefuguje tam Super Guide) a každý z nich má 6 úrovní a 7 úroveň je souboj s bossem, buď se jedná os samotného Bowsera nebo jedno z jeho dětí. Úrovně jsou klasické levely, domeček kde získáte jednu ze schopností (Tanooki obleček, ohnivou kytku atd.) nebo nově i kostky v kterých na čas většinou musíte zlikvidovat nepřátele a jako odměnu dostanete penízky a Star Medal. Ty jako v Super Mario Galaxy (snad se nepletu) použijete k odemčení nových levelů. V každém levelu jsou k získání tyto 3 medajle. Levely jsou rozmanité, kouknete se na poušť, pod vodu i na zamrzlé vršky. Za zmínku rozhodně stojí level vzdávající poctu Zeldě, který je prostě úžasný. Každý level vypadá krásně a je v něm hodně detailu, které ho si všimnete hlavně díky použití gyroskopu. Ten je ve hře využit tak že na určitém místě je dalekohled, když k němu přistoupíte, Mário se do něj koukne a vy se přepnete do pohledu z vlastních očí a pomocí gyroskopu se koukáte po levelu a hledáte Toada a když ho najdete tak vám někam hodí Star Medal nebo Houbičku.

Ovládání hry funguje bezchybně a jedná se o klasické rozložení tlačíte. Mário se D-padem ovládá velmi dobře. Jediný malý problém je pokud hrajete s vypnutým 3D efektem, tak je občas problém se trefit na platformu, ale nejedná se o častý úkaz.

Ve hře najdete všechny klasické nepřátele. Takže zde najdete Goombu, Booa, Bullet Billa atd. Ale jak jste si jistě všimly, název na krabičce má Tanooki ocásek a to naznačuje že hraje velkou roli ve hře. Takže díky tomu všichni klasičtí nepřátelé mají ve hře i vylepšené verze s Tanooki ocásky 🙂 Je hezké vidět ducha s ocáskem a vykouzlí vám to na tváři úsměv.  Což nás přivádí ke schopnostem které Mário může mít. Nemůže zde chybět klasická Ohnivá kytka a samozřejmě Tanooki obleček, díky kterému se může Mário chvilku vznášet ve vzduchu a tím překonávat vetší vzdálenosti, ale je zde jeden úplně nový obleček a ten vám dá schopnost házet bumerang, kterým můžete sebrat věci na které nedosáhnete. Jedná se o skvělou novou schopnost a snad so objeví v dalších hrách s Máriem.

Jediná vada na kráse…

Schopnosti jsou skvělé, ale dělají už takle lehkou hru, kterou Super Mario 3D Land je, ještě lehčí. Hlavně onen Tanooki obleček s ním jste prakticky neporazitelní. A pokud se vám přeci jen nebude dařit, je do hry implementován Super Guide. A to takovým způsobem že pokud 5. zemřete, objeví se stříbrný tanooki obleček díky kterému vás nic nezraní a zemřete pouze pokud spadnete mimo level. Pokud vám ani toto nepomůže, tak se po 10. úmrtích objeví kostka do které když skočíte, tak vás teleportuje na konec levelu.

Závěrem lze jen říci že Máriovo první návštěva 3DSka dopadla skvěle a každý kdo má Nintendo 3DS by měl tuto hru vlastnit. Jedná se totiž zatím o jednu z nejlepších her pro tento handheld a vydrží vám dlouho i když je hra velmi jednoduchá.

9/10

 

Štítky: