The Legend of Zelda: Wind Waker HD — recenze

The Legend of Zelda: Wind Waker HD

Nintendo pokračuje ve slibu vydávat od srpna pořádné hry na Wii U a další v pořadí je The Legend of Zelda: Wind Waker HD. Hned na začátku se přiznám, že jsem nikdy nehrál původního Wind Wakera pro GameCube. Podle toho také vypadá tato recenze — i když jsem se na internetu dočetl o tom, co se od původní hry změnilo, nebudu změny hodnotit. Namísto toho budu ke hře přistupovat jako k čistému listu papíru.

Grafika

Nelze začít psát o Wind Wakerovi jinak než o jeho vizuální stránce. Ta je unikátní i v dnešním světě. Jak všichni víme nejen z historie hry, ale i ze screenshotů k tomuto vydání, hra využívá stylizovanou grafiku používající techniku tzv. cel-shadingu, takže obrázky spíše vypadají jak z animovaného filmu než z tradiční 3D hry. Ano, dnes již takových her existuje o něco více (např. Ni no Kuni), ale i tak se jedná o výjimku.

Přiznám se na rovinu, že tato vizuální stránka se mi ze všech Zeld líbí úplně nejvíce. Už jsem si ji užíval ve Phantom Hourglass i ve Spirit Tracks a i když Ocarina 3D nebo Twilight Princess byly taky dobé hry, animovaný styl Wind Wakera mě oslovuje víc než jakýkoliv jiný. Atmosféra hry je úplně jiná, taková hravá a optimistická a to se mi skutečně líbí.

The Legend of Zelda: Wind Waker HD

To bychom ovšem mluvili jen o mých osobních pocitech, někdo jiný to může mít jinak. Ale řekněme si také, že grafické ztvárnění Wind Wakera HD je i jinak naprosto odlišné od ostatních her. Například, když se dobře podíváte, tak si můžete všimnout, že vše je skvěle vyhlazené. Nevím, jestli je to tím, že hra běží v rozlišení 1080p nebo za to může antialiasing či jiné metody zpracování, ale výsledek vypadá úplně jako animovaný film a je to na hony vzdáleno jakékoliv jiné videohře.

Příběh a hratelnost

Na začátku hry jsme uvedeni do děje, který odkazuje na události z Ocariny of Time. Je nám připomenuto, jak Hrdina času zachránil království a zlo bylo zapečetěno. Později se ovšem zlo osvobodilo, lidé doufali v návrat svého hrdiny, ale ten se neobjevil. A co se vlastně nakonec s královstvím stalo, to již není známo.

Příběh samotného Wind Wakera začíná tradičně tím, že Link spí a je probuzen, tentokrát svojí sestrou. Link má právě narozeniny a má si obléct zelený úbor hrdinů dávných časů. Pak se věci zašmodrchají, objeví se piráti, někdo je unesen a dál už to nebudu prozrazovat, protože se mezi námi určitě najdou i tací, kteří ještě Wind Wakera nehráli, příběh neznají a chtějí si ho zažít sami až ve hře.

Hratelně se samozřejmě jedná o tradiční Zeldu, tedy základem hry jsou dungeony, v nich typicky musíte řešit hlavolamy a porážet nepřátele, v polovině dungeonu pak získáte nový předmět, který potřebujete na průchod druhou polovinou dungeonu a hlavně na souboj se závěrečným bossem. Dungeony se tentokrát nacházejí na ostrovech rozesetých v širém moři spolu s hromadou dalších ostrovů, na kterých se nalézají městečka, obchody atd. A jak lze tedy vytušit, budeme mezi ostrovy plout – s tím souvisí i Linkův sidekick, který má tentokrát podobu mluvící plachetnice.

The Legend of Zelda: Wind Waker HD

Abyste dopluli, kam chcete, potřebujete vítr v zádech a u něj se setkáváme s hudebním zaměřením Wind Wakera. Tentokrát dostanete dirigentskou hůlkou a jejím základním kouzlem je změna směru větru. Pokud ale chcete, nemusíte směr větru měnit a můžete zkusit křižovat proti větru, což taky funguje (akorát poplujete dlouho). Vítr samozřejmě není jedinou překážkou moře, ale při plavbě vás budou obtěžovat i skutečně nebezpečné okolnosti — tornáda, žraloci, chobotnice, narazíte i na hlídací věže s kanóny nebo ponorky. Hůlka umí samozřejmě kouzel více a budete se je postupně ve hře učit, podobně jako se v jiných Zeldách učíte melodie na hudební nástroje.

Jak se na pořádnou Zeldu sluší a patří, základní příběh vám zabere něco mezi 30 až 40 hodinami hraní, nicméně pokud se vám bude hra líbit a budete ji chtít splnit na sto procent — tedy objevit i ty nejmenší ostrůvky, najít všechny poklady, posbírat všechna srdíčka a splnit všechny vedlejší úkoly, rezervujte si času přibližně dvojnásobek. A pokud vám ani to nebude stačit, můžete se pustit do Hero režimu, v kterém veškeré zásahy ubírají Linkovi dvakrát tolik životů a srdíčka si může hrdina obnovit jen pomocí lektvarů a víl (zapomeňte na srdíčka vyskakující ze zabitých nestvůr nebo posekané trávy).

Ovládání

Dosavad jsme chválili, ale bohužel Wind Waker HD není bez chyb. Kde to skutečně skřípe, tak to je ovládání. Základní pohyb panáčka, natáčení kamery nebo boj je v pořádku, ale u speciálních akcí narazíme na problémy. Mnohokrát se mi stalo, že jsem přišel k nějaké zdi, ke které nebyl žádný důvod se přitisknout a přesto se mi tato možnost nabídla, ale když jsem došel k úzké římse a tuto funkci potřeboval, tak nic. Zkoušel jsem se otáčet, odejít kousek ode zdi a zpátky a funkce na chvilku problikla a zase se zmizela. Až na poněkolikáté se mi nabídla a já ji mohl využit a postoupit dál. A u další římsy stejný problém…

Nejprve jsem se zaradoval, když jsem zjistil, že i Wind Waker HD používá gyroskopických senzorů pro míření (poprvé to použila Ocarina 3D) — tedy při používání předmětů, jako grappling hook, bumerang nebo luk, při míření pohybujete celým ovladačem nahoru, dolů, doleva a doprava a tímto způsobem zaměřujete cíl(e). Je to velmi intuitivní, jenže ve Wind Wakerovi to dobře funguje jen tam, kde vás netlačí čas. Zaměřování totiž nefunguje neomezeně (na celé geometrické kouli), ale i při míření skrz gyroskopy jste omezeni jakýmsi docela malým okýnkem a pokud potřebujete zaměřit mimo toto okýnko, musíte míření ukončit, pohnout Linkem ve hře (např. ho nasměrovat přesněji k cíli) a znovu začít mířit. Pokud Vás čas tlačí, je to velmi nepříjemné a například souboj s bossem Kalle Demosem byl právě kvůli tomuto problému spíše otravným.

GamePad samozřejmě zobrazuje na svém displeji inventář a u něj lze rychle přiřazovat předměty jednotlivým tlačítkům, což je fajn. Také můžete na GamePadu zobrazit mapu (buď oceánu, nebo dungeonu, podle toho kde se nacházíte), bohužel do mapy si nelze kreslit, tak jak to bylo možné například ve Phantom Hourglass. A jak už se stalo u her pro Wii U víceméně zvykem, kdykoliv lze tlačítkem ⊝ spustit Off-TV Play, tedy hlavní obraz hry se vám přenese na displej GamePadu a vy můžete hrát bez použití televize.

WWHD_3_thumb

Kromě GamePadu hra podporuje i Pro Controller, ten jsem ovšem nevyzkoušel, jelikož ho nemám. Nicméně z principu by ovládání páčkami a tlačítky mělo fungovat stejně jako na GamePadu, akorát mapu a inventář bude zapotřebí řešit na televizi — vlastně tak, jak to zřejmě bylo u verze pro GameCube.

Závěr

Kromě Pro Controlleru jsem ještě nemohl vyzkoušet tu funkcionalitu, která je svázána se spuštěním Miiverse komunity k této hře a k tomu dojde až při jejím oficiálním vydání v pátek 4. října. Takže jen teoreticky, nový předmět Tingle Bottle by měl nabízet integraci hry přímo do Miiverse, můžete přímo ze hry posílat vzkazy v lahvi do Miiverse a moře vám (opět v lahvi) vyvrhne odpověď — užití by mělo být takové, že když nevíte jak dál, zeptáte se a snad vám někdo odpoví. Do Miiverse by mělo být také možno nahrávat obrázky udělané PictoBoxem (fotoaparátem ve hře).

The Legend of Zelda: Wind Waker HD

Pokud pomineme obtíže s ovládáním, Wind Waker je skvělou hrou a pro mě asi vůbec nejlepší Zeldou vůbec. Laskavý příběh, tradičně nápadité dungeony s poctivými bossy propojuje nové námořní prostředí a vše je zabaleno do kouzelné vizuální atmosféry. Minout Wind Wakera by byla velká chyba a pokud jste ho nehráli na GameCube, pak neváhejte, tohle dobrodružství je rozhodně krásný zážitek. Pokud již Wind Wakera máte jednou za sebou, pak si to musíte rozhodnout sami — dle mnoha komentářů na internetu je nová HD edice solidně vylepšená a stojí za to.

Štítky: ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *