Kupujeme Wii: na co nezapomenout

Půl roku jsem spokojeným majitelem konzoly Nintendo Wii. Pokud právě uvažujete o koupi tohoto revolučního herního stroje, pak je tento článek určen pro Vás. Najdete v něm vše, co byste měli vědět o Wiičku při jeho koupi a na co byste neměli zapomenout. Věřím, že pokud se budete mými doporučeními řídit, Wiičko Vás nezklame, ale právě naopak, užijete si s ním spoustu legrace.

Samotná konzole Wii

Na začátek jen velmi stručně. Pochopitelně základem je samotná konzole Nintendo Wii. Jedná se o přístroj, který je velký asi jako externí CD mechanika k počítači, přibližně 16×5×22 cm. To znamená, že se jedná o příjemně malou krabičku, kterou není problém někam umístit — např. do stolku pod televizi, vedle televize, do poličky apod. Wiičko se samozřejmě zapojí do elektriky (230V) a do televize (audio+video) a ještě se na televizi připevní nenápadný senzor, který se také kabelem zapojí do konzoly.

Ovšem to nejzajímavější, proč si pořídit zrovna Wii a nikoliv některou z jiných herních konzol, je pohybové ovládání. Každý dnešní herní stroj se ovládá (alespoň zatím) nějakým ovladačem. Tradičně na takovém ovladači bývají tlačítka a páčky a Vaším úkolem v hrách vlastně je tato tlačítka a páčky včas a správně dlouho mačkat. Ačkoliv toto platí částečně i o Wiičku, je zde ještě další ojedinělý způsob ovládání. Totiž ony ovladače u Wii dokáží zjišťovat polohu ovladače a směr pohybu, kam s rukou držící ovladač hýbete. Díky tomu mnohé hry využívají k ovládání Váš pohyb, přičemž tu hru, který tak masivně konzolu Wii proslavila, si popíšeme hned v následujícím odstavci.

Wii Sports

Uvnitř krabice s konzolou Wii najdete přibalenu i jednu hru, která se nazývá Wii Sports. Hru tedy nemusíte dokupovat, ale hned ji budete mít. Jedná se o sbírku 5 miniher se sportovní tématikou, konkrétně tenisu, baseballu, golfu, bowlingu a boxu. A právě na těch je demonstrováno pohybové ovládání.

A nebo z jiného konce: je to právě tato hra, která může za fenomenální prodejní úspěch konzole Wii. Právě tento kousek způsobil, že Wiičko jsou si ochotny pořídit i ženy, nebo prarodiče. Přibalení hry ke konzoli se ukázalo být chytrý marketingový tah, protože takto hru dobře využívající pohybové ovládání má každý majitel Wiička doma, a když přijde návštěva, tak právě na této hře se konzole cizím lidem předvádí. A právě tato hra nové zákazníky, kteří zatím nic nehráli, osloví a nasměruje ke koupi vlastního Wiička.

A v čem je ten zázrak? Je to jednoduché, podívejme se na zmíněný tenis, jelikož ten je z uvedených sportů asi nejpopulárnější. Video-hry simulující tenis existují tak dlouho, jak dlouho jsou zde video-hry, vzpoměňme třeba na pravěký Pong. Nicméně všechny ostatní tenisové hry vyžadují, abyste správně mačkali tlačítka nebo hýbali páčkama. Pokud je hra jen trošku dokonalejší a vyžaduje něco víc než obyčejné zmáčknutí tlačítka pro odpálení míčku, začneme se setkávat s tzv. komby. Zmážknutí určité kombinace tlačítek způsobí forehand, jiné backhand, jiné lob, ještě další faleš atd. A teď zkuste toto vysvětlit člověku, který nikdy video-hry nehrál. Řekne Vám, že to je příliš složité a ani to nezkusí.

A nyní si vezměte tenis na Wiičku. Chytnete do ruky ovladač a máchnete jím jako s tenisovou raketou. A panáček na obrazovce udělá to samé. Máchnete přímo nahoru a máte lob. Máchnete šikmo dolů a máte rychlý úder za síť. A tlačítko používáte jen pro nadhoz při podání. Můžete se normálně hýbat a hrát s ovladačem přirozeně, jako byste drželi v ruce tenisovou raketu.

Nebudeme si nic nalhávat, je to pořád jen video-hra a pohybové snímání rozhodně není dokonalé. Pohybové ovládání není přesné a stává se, že panáček udělá něco úplně jiného, než jste udělali Vy. (Aby byla informace úplná: nyní lze pro Wiičko dokoupit doplněk Motion+, který umožňuje podstatně přesnější pohybové snímání, a např. dvě nejnovější simulace tenisu Virtua Tennis od Segy a Grand Slam Tennis od EA jej podporují; nic z toho ale není přibaleno ke konzoli tak, že byste to při její koupi automaticky získali). Hra je ovšem stále hodně dobrá, je velice zábavná, dokonce si u ní protáhnete tělo. A v neposlední řadě, když přijde někdo na návštěvu, a dokonce ani když v životě žádnou video-hru nehrál, tak mu hraní snadno vysvětlíte (nebo ukážete), a bude hned schopen hrát taky.

Pro zbylé hry platí obdoba. Golf se hraje tak, že používáte ovladač jako golfovou hůl, v baseballu jako basebolovou pálku a v bowlingu jako kouli, kterou směřujete proti kuželkám. V boxu pak připojíte doplňkový ovladač nazývaný nunchuk, každý z ovladačů držíte v jedné ruce, a boxujete. A věřte mi, že u boxu se pěkně zapotíte!

Panuje názor, že se jedná jen o takové jednoduché hříčky, které mají demonostrovat pohybové ovládání, ale ve skutečnosti jsou to spíše oddychové záležitosti, které nejsou nijak obtížné a rychle omrzí. Rozhodně bych tento názor rozporoval. Pokud zkusíte některý sport dotáhnout na platinovou medaili, budete se hraní muset pekelně naučit, strávíte s tím spoustu času, a rozhodně nebudete hru nazývat oddechovou záležitostí.

Samozřejmě je to video-hra a nikoliv skutečný sport. Nepředvádějte hru profesionálním sportovcům a nevydávejte jej za ekvivalentní skutečným sportům. Je to podobné jako s ježděním Formule 1 na počítači — je to pěkné, zábavné, abyste v tom byli mistři, tak se to musíte postupně naučit, ale i když se naučíte vyhrávat formuli za monitorem, pokud byste sedli do skutečného monopostu, roztřískali byste ho v první zatáčce.

Wii Sports je skvělá vstupní hra do světa Nintendo Wii. Pochopit její hraní je záležitostí okamžiku. Tuto hru si doma užije i manželka nebo děti. A když přijdou na návštěvu kamarádi, je možné tuto gamesku nahodit a uspořádat turnaj, i když někteří dosavad hráli na počítači maximálně karty. Ke všemu tomu navíc je v ceně konzole a nemusí se dokupovat.

Komponentní kabel

Výše jsme probrali to, co dostanete při zakoupení samotného Wiička. Nicméně, aby hraní stálo za to, a konzola nebyla za dva měsíce jen lapačem prachu, je vhodné zainvestovat o pár korun víc, a to již hned na začátku. Proto nyní v článku budu pokračovat tím, co bych doporučil koupit hned na úvod dohromady s konzolí.

Začnu věcí technickou. Když koupíte samotné Wiičko, tak v krabici najdete audio-video kabel s kompozitním výstupem videa (žlutý cinch konektor), spolu s případnou redukcí na tzv. SCART konektor. Ačkoliv toto řešení plně funguje, vyplatí se zainvestovat ještě pár dalších korun a dokoupit kabel komponentní, který vede video-signál po třech kabelech, opět zakončených cinch konektory, ty ale mají barvy zelenou, modrou a červenou. Samozřejmě Vaše televize musí mít vstupy pro takový signál, ale to má většina přístrojů. Pokud tedy nahradíte původní kompozitní kabel zmíněným komponentním, získáte dvě zlepšení:

  • Můžete v nastavení konzole zapnout rozlišení 480p, které je oproti výchozímu 576i jemnější. Zatímco při rozlišení 480p vyšle konzole do televize 60x za vteřinu 480 řádků obrazu, při 576i je to 50× za vteřinu 288 řádků, kdy se v jednom snímku posílá každý lichý řádek a v následujícím snímku každý sudý. Teoreticky při 576i dostanete sice na obraz za 1/25 sekundy 576 řádků, ale jedná se o dva různé snímky, kdy se pokaždé zobrazí jen polovina informace a pocitově se rozhodně jedná horší obraz. Nicméně pokud by se Vám líbil obraz s 576i více, lze jej při použití komponentního kabelu stále zachovat.
  • Kromě vyššího rozlišení získáte i jemnější barevné podání, kdy obraz rozliší podstatně více odstínů jednotlivých barev. Na internetu lze najít spoustu obrázků z her porovnávajících zobrazení při použití těchto různých kabelů a rozdíl je vždy jasně zřetelný.

Komponentní kabel nemusíte kupovat originální od firmy Nintendo. Úplně stejný vyrábí i spousta jiných výrobců, fungují úplně stejně a vyjdou výrazně levněji.

Poznámka: ačkoliv Wii je nejnovější generací herní konzoly od Nintenda, na rozdíl od konkurence nepodporuje vysoké rozlišení obrazu (ani 720p, natož 1080p), ani neobsahuje moderní konektor HDMI. Prostě je to tak. Ohledně toho vysokého rozlišení, důvod je takový, že všechno něco stojí a Wiičko by prostě bylo dražší (přinejmenším před třemi roky, když jej uvedli), přičemž jeho cena byla dána jako konkrenční výhoda oproti strojům, které HD rozlišení obsahují. Navíc jako hráč vysoké rozlišení stejně nevnímáte, soustředíte se na hru a ty jsou na Nintendu rozhodně velice zábavné. Vysoké rozlišení je spíše zajímavé pro ty okolo Vás, kteří se koukají jak hrajete a mají čas soustředit se na to, jak jemně je grafika vyvedená. Samozřejmě je to i marketingový nástroj, protože na první pohled hry v HD rozlišení vypadají lépe. Ovšem to nijak nesouvisí s hratelností, ze špatné hry neudělá HD rozlišení hru dobrou, naopak u dobré hry se budete bavit, i když v HD rozlišení nebude. Firma Nintendo se již nechala slyšet, že přirozeně přidá HD rozlišení do své příští domácí konzoly, nicméně HD rozhlišení není ten tahoun, který přinese nástupce Wiička na trh, u Nintenda lze spíše očekávat nějaké další převratné myšlenky, tak jako bylo v době uvedení Wii na trh pohybové ovládání.

Wii Play

Přemýšleli jste, proč se konzola Wii jmenuje tak, jak se jmenuje? No protože to slovo má stejnou výslovnost jako anglické slovo „We“, které česky znamená „My“. Přičemž pochopitelně tak obecné slovo jako My si nikdo nemůže nechat chránit jako registrovanou značku, a tak Nintendo použilo zápis, který si mohlo zaregistrovat a přitom se vyslovuje úplně stejně.

Tímto způsobem se samozřejmě Nintendo snaží naznačit, že konzole Wii je určená pro hraní ve více lidech. Nebudu tvrdit, že Wii je v tom nějak specifické. Už od dob počítačové jury a křídy platí, že hra proti živým protivníkům je zábavnější než hra proti počítači. U počítače vždy po čase zjistíte, jak na něj vyzrát, a je hotovo, už ho válcujete. Když ale přijdete na to, jak vyzrát nad živým protihráčem, ten typicky zase odhalí slabinu Vaší taktiky a tak se můžete dále a dále navzájem drtit a zlepšovat. Skutečně nejlepší vzpomínky mám na hraní hry Battle Isle na Amize, kdy jsme se scházeli s kamarádem a válčili proti sobě.

To samé tedy platí i o Wiičku, i když nejen o něm. Hra ve více lidech je lepší než hra jednoho. U Wiička je samozřejmě bonus v tom, jak jsou díky pohybovému ovládání hry přístupné začátečníkům. Nicméně pro Wii platí to samé co pro konkurenční konzoly: v základní krabici s přístrojem najdete ovladač jen pro jednoho hráče. Vy výchozí konfiguraci si ve více lidech nezahrajete. Abyste si mohli zábavy aktivně užívat ve více lidech, musíte dokoupit ovladače další. Pro začátek samozřejmě dokoupíte jen jeden další ovladač.

Můžete koupit ovladač samotný, nicméně když dáte jen pár peněz navíc (třeba na JRC jen 40 Kč navíc), můžete koupit balíček, ve kterém je vedle druhého ovladače ještě hra Wii Play. Řekněme si situaci na rovinu: nejedná se o žádný zázrak, ale za těch 40 korun (nebo i stovku) to stojí za to. Wii Play obsahuje 10 různých miniher, které jsou udělány právě pro hraní ve více lidech. Hry jsou krátké a jednoduché. Minimálně polovina z nich spadá do kategorie, kdy si je zahrajete jednou a více již ne. Nicméně pár z nich může být dobrým rozptýlením při některých příležitostech na delší dobu.

Jako první zmíním rybaření, kdy ovladač používáte jako udici, a když se Vám ryba zakousne do háčku, tak ji trhnutím nahoru z vody vytáhnete. Samozřejmě ryby jsou hodnoceny podle své velikosti a v tůni také plave několik chráněných kousků, které se lovit nesmí a pokud se prohřešíte, tak se Vám za ně body odečtou od celkového skóre. Hra je legrace pro menší děti (6-10 let) a pokud Vašim ratolestem přijde na návštěvu kamarád a Vy již máte jejich divočení plné zuby a chcete, aby na chvilku dělali něco klidnějšího, může se jednat o dobré rozptýlení.

Tanky jsou naopak vhodné pro tatínky. Je to jednoduché, na ploše jezdí tanky, schovávají se za překážkami a strílejí po sobě. Toť vše, nic složitého, řekl bych, že se známým si spíše pinknete tenis ve Wii Sports, ale pokud máte raději militantní vyžití než sport, pro rychlé a jednoduché soupeření to lze zahrát.

Poslední uvedu jízdu na krávě. Ano, čtete správně. Vaše postavička si sedne na krávu a řítí se vpřed. Vy držíte ovladač vodorovně, nakláněním do stran zatáčíte, a nakláněním dopředu a dozadu pak určujete rychlost, jakou se Vaše stračena řítí vpřed. Na cestě stojí překážky, které můžete přeskakovat cuknutím ovladače vzhůru (nebo je také můžete oběhnout, ale to není ono) a také strašáci do zelí, do kterých když vrazíte, tak jsou za ně nějaké body. Vyhrává samozřejmě ten, kdo má nejvíce bodů. Opět se nejedná o žádné o náročné hraní, ale jedno super použití znám: je to ideální hra, v které si to rozdává babička s vnukem (mým synem). Složitost ovládání pro babičku tak akorát a baví se u toho oba.

Tož tak. Abych to shrnul, rozhodně doporučuji okamžitě s konzolou Wii koupit ještě jeden další ovladač. Všechny tři hry, které v tomto článku popisuji, je možné hrát ve více hráčích, a je to podstatně větší zábava. Vzhledem k zanedbatelnému rozdílu v ceně samotného ovladače a balíčku ovladače s hrou Wii Play doporučuji vzít ten balíček.

Mario Kart Wii

No a aby Vám hraní na Wiičku vydrželo, doporučuji vzít ještě alespoň jednu hru. Přemýšlel jsem jakou a dospěl k názoru, že by se mělo jednat o hru, která je opět (relativně) jednoduchá na ovládání, je obsahově nekonfliktní (aby ji mohly hrát i děti), dá se hrát ve více lidech, vydrží velice dlouho a samozřejmě (v první řadě), je velice zábavná. Tato kritéria plně splňuje Mario Kart Wii.

Jedná se o arkádové závody motokár a motorek. Arkádové znamená, že máte zapomenout na jakoukoliv realitu. Tato hra není simulací skutečného ježdění, ani náhodou. Tato hra má na prvním místě zábavnost a tomu je vše podřízeno. V normálních závodních hrách neskáčou auta po houbách, ale v této hře je dovoleno vše a rychle zjistíte, že je to lepší než věrná, ale suchá simulace formulek nebo rallye.

Takže v principu: závodíte na 32 okruzích rozdělených do 8 mistrovství, máte na výběr několik vozítek a několik postaviček (kromě výchozích pár se Vám postupně odemykají další) a kromě standardního vybírání zatáček a uhánění na rovinkách lze třeba po protivnících házet šlupky od banánů nebo na ně seslat zemětřesení, a spousta dalších legrácek. Vyhrává samozřejmě ten, kdo dojede první.

Uvedl jsem, že hra by měla mít relativně jednoduché ovládání. Takže v krabičce s tímto kouskem najdete i plastový výlisek ve tvaru volantu, do nějž vložíte ovladač od Wiička. No a pro zatáčení jednoduše točíte volantem a jako plyn máte tlačítko — to je v základu všechno a s tímto se můžete pustit do závodění.

Kromě seriálu pro jednoho hráče hra obsahuje samozřejmě multiplayer, a to až pro čtyři závodníky najednou. Obrazovka se rozdělí, každý mám svůj kousek a můžete si to rozdat proti sobě. To ale není jediný multiplayer v Mario Kart Wii. Tato hra podporuje síťové připojení k internetu a lze hrát proti lidem z celého světa, získávat body a stoupat v žebříčku nahoru (nebo padat dolů). Kromě hraní proti náhodně zvoleným protivníkům si lze zaregistrovat i známé, kteří také mají Wii a tuto hru a přes internet závodit proti sobě.

Mimo tradičních závodů hra obsahuje ještě tzv. Battle mode (bojový režim), kdy není úkolem dojet první do cíle, ale buď jsou po trati rozházené penízky a vyhrává ten, kdo jich sebere nejvíc, nebo jsou ke každému autu přivázané nafukovací balónky a úkolem je logicky popráskat ty soupeřovy. Battle mode se nehraje individuálně, ale v týmech (červení proti modrým), přičemž tato součást hry má smysl asi jedině v případě hry více lidí proti sobě (hlavně přes internet), v jednom Vás to moc bavit nebude, ale ve více to stojí za to.

Zmínil jsem, že se Vám postupně (čím více toho vyhráváte) odemykají další postavičky a autíčka, což se samozřejmě promítá i do hraní přes internet — jakmile si něco odemknete ve hře sebe samotného, můžete to použít i při hře proti ostatním. Takže zatímco začátečníci se prohánějí v obyčejných autíčkách s postavičkou Maria nebo princezny Peach, veterány často poznáte podle toho, že si oblíbili postavičku Funky Konga a nebo jezdí za své vlastní alter ego, postavičku Mii.

Stále nekončíme! Dvakrát do měsíce společnost Nintendo vyhlásí soutěž, v které je náplní nějaký netradiční úkol. Například projet trať co nejrychleji v obráceném směru. Nebo se na trati postaví okolo 20-30 duhových bran a vy musíte projet trať skrz tyto brány. Případně se na trati nachází příšery, které se na ní normálně nevyskytují. A tak dále. Soutěž je celosvětová, bývá na ni deset dní a Vy opět můžete porovnávat své úspěchy s výkony svých zaregistrovaných přátel, s jinými lidmi z celého kontinentu nebo z celého světa. Můžete si prohlédnout Top 10, tiše závidět a přemýšlet, jak mohli dosáhnout časů o tolik lepších (a nebo se podíváte na YouTube, tam si příslušnou soutěž najdete a zíráte, jak dokáží někteří hráči dokonale jezdit).

Zdá se Vám toho hodně? Ano, tato hra je nejen zábavná, ale také pestrá a má tolik obsahu, kolik v některých případech nedá pět her dohromady. Jedná se o sázku na jistotu a o kvalitě této hry svědčí i to, že se ji na světě prodalo již více než 17 milionů kusů (skoro ke každému třetímu Wiičku si zákazníci koupili i tuto hru). Takto masové rozšíření hry Mario Kart má jako vedlejší efekt i to, že internet je vždy plný lidí, kteří ji hrají, a nestane se Vám, že byste snad někdy čekali na protihráče, když si chcete proti někomu přes síť zahrát. Vlastně si ani neuvědomuji, že bych při hraní přes internet kohokoliv (z náhodně vybíraných protihráčů) potkal dvakrát, a to vždy hledám protihráče jen v Evropě.

Mario Kart Wii je zaručená zábava. Pro ilustraci — za ten půlrok, který uplynul od chvíle, kdy nám Ježíšek nadělil Wiičko pod stromeček, se v něm již protočilo 10 disků s hrami, několik z nich jsem už dohrál do konce, ale právě tato hra je pravidelným hostem v mechanice konzoly a asi není jediného týdne, kdy by si některý z členů naší rodiny nezadrandil Máriovy motokáry, případně jsme s návštěvou nezávodili proti sobě.

Ostatní do začátku

Výše jsem vyjmenoval to, co bych doporučil jako „pořizovací balíček“ Wiička. Samozřejmě existuje přehršel dalších věcí, které lze dokoupit, a záleží jen na stavu Vaší peněženky a chuti co dál. Stručně uvedu pár věcí, které bych zvážil, ale už se bez nich spíše obejdete, alespoň ze začátku.

Druhý nunchuk ovladač: výše jsem uvedl, že pro hraní více lidí si máte dokoupit druhý ovladač, jednalo se ale jen o základní ovladač nazývaný Wiimote. Ten Vám bude stačit na to, abyste si ve dvou zahráli tenis, zajezdili na krávách nebo zazávodili v Mario Kart Wii, k těmto hrám nunchuk nepotřebujete. Pokud si ale budete chtít ve více lidech zaboxovat (virtuálně ve Wii Sports), případně zahrát ve více nějakou jinou hru, která potřebuje oba ovladače, budete potřebovat i tento druhý. Ale na Vašem místě bych alespoň na začátku počkal, až Vás nějaká hra využívající nunchuk chytne natolik, že si koupi druhého nunchuku pro multiplayer odůvodníte.

Ke konzoli Wii se prodává také tzv. Classic controller (klasický ovladač), který je podobný tradičním ovladačům jiných konzol: obsahuje dvě analogové páčky, směrový kříž a osm dalších tlačítek. Drtivou většinu her lze hrát bez tohoto ovladače, vlastně lze napsat, že jen zanedbatelné množství her tento ovladač podporuje. Ale jednou z těchto her, které je možné s klasickým ovladačem hrát, je výše uvedená hra Mario Kart Wii. A mně se rozhodně hrají motokáry lépe s klasickým ovladačem než s volantem. To neznamená, že to tak platí obecně, při hraní přes internet jsem narazil na solidní množství lidí, kteří mají u sebe ikonku zlatého volantu (tzn. hrají výhradně s volantem) a jejich skóre se pohybuje okolo osmi až devíti tisíc bodů (takže jsou výrazně lepší než já, v této chvíli mám okolo 6400 bodů, přičemž úplně nový hráč začíná na pěti tisících). Ale uvádím to jako variantu, že právě tato hra klasický ovladač podporuje a i Vám se může stát, že ho budete potřebovat, abyste jezdili lépe a rychleji.

No a nakonec uvedu následující: když si koupíte jakýkoliv výrobek Nintenda (konzolu nebo hru), bude v balení kartička s registračním kódem do Nintendo klubu. Jedná se o věrnostní program a když si budete na internetu tyto kódy registrovat (přeměníte je na jakési virtuální hvězdičky), můžete za ně získat nějaké odměny. Bohužel oficiálně klub ve východní Evropě nepůsobí, a tak se budete muset zfalšovat třeba jako Angličan, a protože Nintendo posílá poštou odměny jen do těch států, v kterých klub oficiálně působí, budete moci využít pouze nehmotné odměny. Stále si ale můžete nasbírané hvězdičky proměnit za Wii body a za ně nakoupit některou ze stažitelných her WiiWare nebo Virtual Console, mezi nimiž lze najít pecky typu World of Goo nebo Swords & Soldiers. Takže to stále stojí za to.

To je pro dnešek všechno, věřím, že pokud se pro nákup Wiička rozhodnete a budete se držet mých výše uvedených rad, strávíte s konzolou spoustu zábavných chvil a díky unikátnímu pohybovému ovládání zapojíte do hry i své manželky, děti, rodiče nebo známé.

Štítky: , , , ,

6× okomentováno Kupujeme Wii: na co nezapomenout

  1. Tony napsal:

    diky za clanek, presne takove informace jsem hledal.

  2. xD napsal:

    good stránka dík za info
    xD

  3. Dana napsal:

    Jsou ty hry v cestine a v nemcine? Radi bychom koupili jako darek, ale nevime! Diky!

    • honza napsal:

      Ahoj, pro Wii hry v češtině nevychází (ani jedna), musíš se smířit s tím, že hry budou mluvit cizím jazykem. Většina her prodávaných v Evropě mluví anglicky, německy, francouzsky, italsky a španělsky, přičemž hra vždy automaticky použije ten jazyk, který má konzole nastaven v Settings. Na každé hře je pak na zadní straně obalu napsán seznam podporovaných jazyků.

  4. Monííkos napsal:

    jj upe dobrýý

  5. stesticko78 napsal:

    Čauky díky za info pomohlo nám objasnit jaké kabely máme čekat v novém přírustku do rodiny a jestli si zahraju už ted nebo až příští měsíc

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

  • Pokec

    Cru4l Komentář 17:59
    ...ať se ozve na reference :-)
    Cru4l Komentář 17:59
    já jsem ho za 600 kč koupil, takže netřeba ojebávat a bohatnout na tom :-) už jsem tady s někym měnil WOW 101 za Raymana a taky jsme si to dali "na důvěru" a oba jsme byli spokojení.. jen nevím, kdo to už byl - byl to ostravák tuším, tak jestli tu je...
    cruel jasný tak jako za hry utrácím víc než 600 abych si kvůli tomu dělal problémy navíc mi to přijde jako opravdu fajn cena pokud jak říkáš je jak nový :)
    Cru4l Komentář 17:56
    dante: hele já asi nemam problém ti věřit :-) když se k tomu dostanu v týdnu, tak to pošlu hned (v pátek teď to určitě nestihnu)
    tam se banuje za vše :D, kámoš tam minule dal ze srandy I srdíčko SONY a taky dostal na dva týdny :D
    cruel tak první ti stejně musím poslat prachy což bude až toho 30.8. jako jestli chceš už poslat v pátek, já tu jsem furt ale nespěchám n atom jestli pošleš v pondělí
    Lukas Komentář 17:52
    Zveřejnál jsem mail na animal crossing profilu..
    Cru4l Komentář 17:51
    dante: v pohodě, hlavně nezapomeň ale poslat adresu, abych to měl taky kam poslat :-D kdyžtak řekni, kdy ti to mam poslat, aby ti to neviselo zbytečně na poště
    Lukas Komentář 17:50
    Nesnáším adjinistratory na miiverse dostal jsem ban na dva týdny...
    Muftu Komentář 17:49
    Ja som neni nejaky fanusik, vsak ani neviem ako sa tie nove hry volaju :D vlastne ani tie ktore vlastnim...
    Muftu Komentář 17:48
    Pockam az budu za polovicu
    tak ted můžeš hned aspon koupit DI2 a trap team skylandery
    Muftu Komentář 17:44
    Ci force
    Muftu Komentář 17:43
    Mam - di, skylanders giants aj swap team
    máš na wii u DI a skylanders swap force?
    Muftu Komentář 17:38
    Dufam ze zacnu, tymto tempom mam o dva mesiace vsetko a neviem co s peniazmi :D
    muftu doufej, že nezačnou vydávat další :D
    cruel neva akorát nebudu týden reagovat..až po návratu v tu sobotu, at se nedivíš, beru, že jsme domluveni a hned v tu sobotu ti pošlu prachy
    Muftu Komentář 17:35
    Tak moja zbierka hier na wii u uz obsahuje 50% vsetkych cydanych hier na wii u
    Muftu Komentář 17:34
    Mne sa zdaju drahe...plus aby som si zahral last of us s extra 20 pixlami...to nie :D a pc ktore spusti diablo sice mam ale len na dost nizkom rozliseni
    Smajlíci
    ;-):|:x:twisted::smile::shock::sad::roll::razz::oops::o:mrgreen::lol::idea::grin::evil::cry::cool::arrow::???::?::!:
  • Anketa

    Plánujete pořídit Hyrule Warriors?

    Ukázat výsledky

    Loading ... Loading ...
  • Pravidelné srazy

    Majitelé a fanoušci Nintendo konzolí se pravidelně scházejí, aby se poznali, pokecali a společně si zahráli. Nováčci vítáni, přijďte také, handheldy s sebou!

    Pokud se ve Vašem městě také pravidelně scházíte, dejte nám vědět, přidáme vás na seznam.

  • Friend List

    Pokud se zaregistrujete na stránkách ninty.cz, můžete si v uživatelském profilu vyplnit detaily svého Wii U a/nebo 3DS: Nintendo Network ID, 3DS friend kód a další informace.
    Přehled uživatelů s vyplněnými detaily najdete na této stránce.
  • Mario Kart 7 online

    Pokud si chcete zazávodit Mario Kart 7 online proti ostatním čtenáčům ninty.cz, pak máme komunitu s číslem 06-8676-5270-9555. Na konkrétním závodu se s ostatními domluvte v pokecu (výše).

    Nové: Turnaj v Mario Kart 8: 1054-4285-7946
  • Hyrule Warriors

    dny
    2
    8
    hodiny
    0
    5
    minuty
    5
    9
    sekundy
    3
    5
  • Fantasy Life

    dny
    3
    5
    hodiny
    0
    5
    minuty
    5
    9
    sekundy
    3
    5
  • Smash 3DS

    dny
    4
    2
    hodiny
    0
    5
    minuty
    5
    9
    sekundy
    3
    5
  • Pac-Man 2

    dny
    4
    2
    hodiny
    0
    5
    minuty
    5
    9
    sekundy
    3
    5
  • Nejčastější štítky

    (všechny štítky)
  • Základní informace

  • Spolupracujeme s